U dotací vždycky platí, že jsou pro bohaté
Klasickým příkladem je školství zdarma: Z různých důvodů povětšinou děti ze vzdělanějších a sociálně silných rodin studují déle, než jejich vrstevníci z rodin sociálně slabých. Výsledkem je, že při principu školství zadarmo čerpají tento sociální benefit bohatí více než chudí.
Poslední americké studie ukazují, že s dotacemi na energie je to vlastně podobné. Vědci z Kalifornské university zjistili, že sociálně slabších 60 procent rodin získalo na dotacích pro zelenou energii, nákupy hybridních vozů či na solární panely na střechách domů pouhých deset procent z celkového objemu vyplacených peněz.
Těžko říci, proč to ovšem vědce z university tolik překvapuje. Ve skutečnosti je to naprosto logické a poměr zjištěný ve Spojených státech je ještě pořád v podstatě celkem dobrý. Důvody nerovnosti? Není to nic takového, co by zavánělo diskriminací, upřednostněním bohatých ve frontě na dotaci ani nic podobného. Jsou daleko prostší a logičtější. Především k tomu, aby člověk nějakou dotaci získal, je obvykle potřebné uskutečnit nějakou svojí vlastní investici. Bohatí k tomu mají samozřejmě blíže. Také jsou informačně blíže k tomu, aby se vůbec dozvěděli o možnosti dotace, mají povětšinou také větší zkušenosti a schopnosti ke splnění administrativních podmínek.
Takže podle amerických vědců jsou ekologické dotace nesociální a nespravedlivé. Nu, to je zajímavá interpretace, jenže platí o všech dotacích naprosto z principu a bez rozlišení země původu, bohulibosti účelu a podobně.
Pokud jsme v takovém duševním rozpoložení, že chceme podporovat ekologickou energetiku, pokud je to politické rozhodnutí akceptované většinou voličů, pak se musíme smířit s tím, že neumíme definovat plošnou dotaci, ke které by byl zároveň přístup bez omezení příjmů a která by zároveň nepřinášela větší užitek bohatým než chudým.
Jaroslav Veverka
Čínský kapitál? Jednou, někdy…
Snaha o rozvíjení obchodních vztahů s Čínou je skvělá. Je to potřeba, Čína je ekonomická velmoc. Ale bylo by naivní předpokládat, že se současný stav změní během krátké doby. A současný stav je, že Čína je perspektivní partner.
Jaroslav Veverka
Česko nemá vlastní dynamiku
Údaj o růstu či poklesu hrubého domácího produktu je tak trochu fetišismem ekonomie. Jeho schopnost opsat realitu dané země je ve skutečnosti dosti omezená. Tak bychom se měli dívat i na poslední odhady ČNB.
Jaroslav Veverka
Jednoho dne limity padnou
Žijeme ve světě levných surovin. Není to ale „navždy“, není to „napořád“. Ekonomika má věčnou tendenci vytvářet rovnováhu. Dynamickou, stále se měnící, ale v podstatě rovnováhu. A proto suroviny nebudou levné věčně.
Jaroslav Veverka
Nad ČEZ již slunce zapadá
„Vizí Skupiny ČEZ je stát se jedničkou na trzích s elektrickou energií střední a jihovýchodní Evropy.“ To napsala elektrárenská společnost ČEZ v prosinci roku 2005. A opravdu se zdálo, že nad Říší ČEZ slunce nezapadá.
Jaroslav Veverka
Čínskou ocel opravdu ne
Obecně jsem proti obchodním kvótám, proti restrikcím, regulacím a omezování ekonomiky. Ale představa, že Evropská unie udělí Číně statut „tržní ekonomiky“, a tím otevře (nejen) trh s ocelí, mi připadá nepřijatelná.
Jaroslav Veverka
Rozpolcený jako Němec
Rozhodovat o energetice v Německu začíná připomínat tanec mezi vejci na palubě rybářské bárky během hurikánu Andrew. Naši sousedi to mají sami se sebou dost těžké.
Jaroslav Veverka
Stát by měl řešit dopady regulace a ne trhu
Diskuse o tom, zda horníci mají nebo nemají dostávat od státu „výpomoc“ až osm tisíc korun po dobu i tří let poté, co opustí svůj obor (což již platí pro OKD a je to na stole i pro hnědouhelné hornictví) má dvě roviny.
Jaroslav Veverka
Zelená pro Temelín? Pomalu, ale jistě
ČEPS rozhodl o dalších investovaných miliardách. Po transformátorech v rozvodně v Hradci u Kadaně vloží dvě miliardy korun do zásadní rekonstrukce rozvodny Kočín u jaderné elektrárny Temelín.
Jaroslav Veverka
Němci nechtějí atom, nechtějí uhlí a ani dráty u domu
Putování obřího transformátoru kolem Evropy z Itálie přes Hamburk do Hradce u Kadaně se dostalo i on-line na internet. Obr vážící 300 tun přitahuje pozornost. Ostatně je částí projektu za dvě miliardy.
Jaroslav Veverka
Antifosilní spěch nepomůže
Antifosilní zákon nebo také antiuhlíkový zákon by měl podle ministra životního prostředí Richarda Brabce platit od ledna 2018. Pan ministr je zklamán, že to nebude od ledna 2017, neboť by to považoval za lepší.
Jaroslav Veverka
Energetika se mění před očima
Energetická situace světa se mění tak neuvěřitelně rychle (na poměry v oboru), že jsme si vlastně přestali všímat detailů. A tak celkem bez povšimnutí proběhla zpráva o prvním tankeru vypraveném z americké Louisiany.
Jaroslav Veverka
Odsouzen by měl být stát
Nedávné nepravomocné odsouzení šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové mne přivedlo k tomu podívat se na věc jinak. To, co bychom si měli vzít z celého případu jako poučení, je totiž něco naprosto jiného.
Jaroslav Veverka
Suroviny jdou i nejdou „do kytek“
Ropa je na zhruba 30 dolarech za barel. Je jí obrovský přebytek, denní produkce překračuje poptávku minimálně o dvacet procent, ale zřejmě ještě výrazněji. V bavlně se producenti doslova topí.
Jaroslav Veverka
Paříž, stejně jako kjótský protokol, nemůže fungovat
Pojďme hovořit, jak se říká, na rovinu. Pařížský summit ekologistů, na kterém se nescházejí pochopitelně pouze ekologisté, ale spousta dalších lidí zatažených do této nešťastné hry, je jedním z největších podvodů moderních dějin.
Jaroslav Veverka
Horko kolem klimatu
Klimatologie je dnes věda jenom formálně, je to především politika. Stále více rozhodnutí souvisejících s ekologií je děláno za podezřelých a nepříliš pochopitelných okolností, které vzbuzují nepříjemné otázky.
Jaroslav Veverka
Nic není tak daleko, jako vyčerpání zásob…
V podstatě jsme měli zažít už mnohokrát situaci „poslední kapky“ ropy, poslední lopatky uhlí. Předpovědi vyčerpání zásob jsou obvyklým koloritem a standardní výbavou myšlenkového ustrojení profesionálních věrozvěstů katastrof.
Jaroslav Veverka
Velká energetická revoluce
Ropa vyrobená z vody a vzduchu. Letiště bez přívodu elektřiny. Auto jedoucí stotřicítkou se spotřebou dva litry na sto kilometrů. Nic z toho není nesmysl.
Jaroslav Veverka
Německo: Zelený čert nikdy nespí
Německo před nedávnem odstavilo svou nejstarší jadernou elektrárnu. Jde o jeden z kroků odklonu této země od jádra. Zároveň jsou ale na stole další komplikace se stavbou výkonných vedení elektrické energie na trase sever – jih.
Jaroslav Veverka
Den, kdy již nepůjde odložit rozhodnutí
Rozhodnout prolomení limitů stylem ANO – NE je těžký úkol. Není divu, že před ním utekly všechny vlády. Samozřejmě všechny od oné bájné Pithartovy, která limity vytýčila. Od té doby žijeme s usnesením číslo 444 z 30. října 1991.
Jaroslav Veverka
Energetická unie? Takových vizí jsme již slyšeli…
Dneska už skoro nikdo neví, že původním základem dnešní EU bylo Evropské sdružení uhlí a oceli založené v roce 1952. Evropa stojí a padá s energiemi. Konec konců na nich stojí celý náš životní styl, představa udržitelného rozvoje, technologická převaha nebo alespoň vyrovnanost se špičkou světa, ekonomická síla a konkurenceschopnost. A bez energií to všechno končí, všechno by bylo pryč, pokud bychom nedokázali dodávat do drátů proud, do spotřebičů plyn, do aut benzín a naftu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1163x